Experiment využívající ChatGPT ukazuje, že pokud by miliardáři platili daně stejnou sazbou jako běžní Havajané (asi 14 %), mohlo by to generovat další miliardy příjmů, ale skutečný dopad je mnohem složitější, než naznačuje jednoduchá matematika. Analýza umělé inteligence identifikuje kombinaci potenciálních přínosů, behaviorálních reakcí a politických bariér, které utvářejí výsledek.
Základní daňový systém Havaje
Obyvatelé Havaje platí jedny z nejvyšších kombinovaných státních a místních daní ve Spojených státech, přibližně 14 % z příjmu. Použití této sazby na příjmy miliardářů by podle ChatGPT mohlo generovat značné příjmy. Výpočet však závisí na tom, jak miliardáři vydělávají své peníze. Kapitál držený v aktivech (akcie, nemovitosti) je zdaněn pouze při prodeji nebo realizaci jako příjem, což vytváří významný účetní rozdíl.
AI simulovala dva scénáře:
- Konzervativní (Uvědomte si 1 % bohatství): Pokud miliardáři převedou každý rok pouhé 1 % ze svého bohatství ve výši 5,5–6,6 bilionu dolarů na zdanitelný příjem, bude to 55–66 miliard dolarů. Při 14% sazbě by to ročně vygenerovalo 7,7 miliardy až 9,2 miliardy dolarů na daních – dalších 6,6 až 7,9 miliardy dolarů oproti současným odhadům efektivní sazby kolem 2 procent.
- Vyšší (5% realizace bohatství): 5% konverze by generovala 275–330 miliard dolarů zdanitelného příjmu, což by vedlo k daním 38,5–46,2 miliard dolarů. To by přineslo 33 až 39,6 miliard dolarů více, než kolik v současnosti platí miliardáři.
Skutečné komplikace
Tato čísla naznačují, že miliardáři pasivně přijímají vyšší daně. AI předpovídá opak. Daňové úniky raketově porostou, protože bohatí jedinci budou používat sofistikované strategie k odložení příjmu, převodu aktiv nebo strukturování transakcí, aby minimalizovali závazky.
“Vyšší zákonné sazby mají tendenci zvyšovat úsilí o úniky, pokud nebudou současně zpřísněny vymáhání a návrh zákona.”
AI také poznamenává, že zdanění příjmů je jednodušší než přímé zdanění majetku. 14% daň z bohatství, i když potenciálně zvyšuje stovky miliard, by čelila vážným právním problémům. Mezi schůdnější možnosti patří zvýšení kapitálových sazeb nebo zvýšení nejvyšších daňových pásem.
Peníze a priority
Plánované miliardy by mohly financovat smysluplné programy: péči o děti, bydlení, klimatické iniciativy nebo snižování deficitu. Pro kontext, 35 miliard dolarů ročně není revoluční ve srovnání s celkovými federálními výdaji, ale mohlo by přinést cílená zlepšení.
Politické a právní překážky
AI se nevyhýbá politické realitě. Jakýkoli pokus zvýšit daně miliardářům bude mít za následek okamžité žaloby, lobbing a mediální odpor.
“Miliardáři a jejich společnosti mají politický vliv; politika bude pravděpodobně čelit žalobám a silnému lobbingu.”
Shrnutí
Přimět miliardáře, aby ze svého příjmu platili daně na úrovni Havaje, by vygenerovalo miliardy (potenciálně 7 až 40 miliard dolarů ročně), ale vymáhání, úniky a soudní spory by snížily skutečné vybrané příjmy. Přímé zdanění majetku je ještě složitější a čelí většímu politickému odporu.
Umělá inteligence naznačuje, že i když je zvýšení příjmů pravděpodobné, nezmění to radikálně vládní finance. Skutečným výsledkem bude komplexní souhra politiky, ekonomiky a politických sil.
